Malé a střední podnikán

Malé a střední podnikání by trpělo nejvíce z uzákonění softwarových patentů. Schytali by všechny negativní aspekty, bez skutečné možnosti vytvářet významnější zisky.

Evropský softwarový průmysl je zejména charakterizován malým a středním podnikáním (SMEs, small and medium-sized enterprises). Nicméně, patentový systém je zejména pověstný rostoucím znevýhodňováním SMEs ve všech oblastech. Problémy jsou dokonce horší na poli software. Evropa proto podrazí sama sobě nohy, pokud oslabí SMEs a dodá síly softwarovým gigantům mimo EU.

Některé velké společnosti chtějí mít schopnost omezovat nebo dokonce zničit menší konkurenci. Na poli software mohou i menší podniky potenciálně změnit skvělou myšlenku na úspěšný produkt, protože kapitálové požadavky jsou relativně malé. Softwarové patenty by donutily malé podniky získávat drahé patenty a takto uměle zvýšit kapitál nutný pro vývoj software. Největší problém je, že malé firmy nemohou účinně použít patentů proti velkým korporacím, ale vždy by se museli strachovat, zda jim mnohem větší konkurent nezpůsobí vážnou škodu pomocí patentového systému.

SMEs nemá přístup k dohodám o křížových licencích. Pouze velké korporace s tisíci nebo desítkami tisíc patentů jsou v pozici pro uzavírání dohod o křížových licencích se smluvními stranami. Největší riziko je, že největší segmenty softwarového trhu by byly v konečném případě vlastněny malým kartelem patentových supervelmocí. To je přání některých velkých korporací, vlastnit obrovský patentový arzenál požadovaný pro to, být schopen bezpečně konkurovat na trhu. SMEs nebude mít nikdy možnost získat portfolio patentů takové velikosti. „Kritická velikost“ portfolia patentů je v tisících. Potřebujete jich mít tolik, že se na ně nikdo nebude chtít ani podívat.

Díky „patentové mafii“ ztratí SMEs velkou část své akciové hodnoty. Dokonce velké společnosti mají problémy s neužitečnými patentovými spekulanty, ale mohou se obvykle dohodnout na vydání jednorázové platby. SMEs jsou velmi často nuceni k dohodám, ve kterých musí odevzdávat určité procento svých tržeb a/nebo zisků patentovým spekulantům. Jestliže společnost s 20 % ziskem před zdaněním musí na tržbách odevzdat 2 % svých tržeb vyděračům, pak to dělá jednu desetinu jejich zisku!

Novým trendem je, že velké společnosti jako je IBM a Microsoft ukládají „patentové daně“ malým a středním podnikům. IBM se pyšní, že získává miliardu dolarů ročně z „pronájmu licencí“ jejich patentového portfolia. Způsob jak tyto dohody fungují je následující: IBM nyní vlastní celosvětově okolo 40 tisíc patentů. Nikdo a zvláště ne SMEs, nebude schopen nikdy kontrolovat všechny tyto patenty a zaručit, že jejich produkt neporušuje některý z patentů firmy IBM. Takže IBM kontaktuje firmy a nabízí jim drahou licenční smlouvu k získání celého patentového portfolia. Díky těmto dohodám firma IBM nejen ždímá peníze z malých společností, ale také získává přístup k citlivým obchodním informacím ostatních společností. Na jaře roku 2004 tisk začal poukazovat na to, že firma Microsoft dělá totéž. Už kontaktovala okolo 100 společností, z nichž některé jsou evropské, a říkají, že společnosti s otevřeným softwarem budou také cílem.

Klikněte sem pro informace, jak jsou softwarové patenty používány k legálnímu vydírání.