Pro nové členské státy EU z východní
Evropy by negativní důsledky spojené s legalizací softwarových
patentů mohly být obzvláště poškozující. Softwarové patenty by mohly
připravit tyto země o důležité příležitosti.
Přijatelný a inovativní software je
klíčovým předpokladem pro ekonomický růst a prosperitu
východní Evropy.
K docílení úrovně příjmů západní Evropy
východní Evropa ze strategických důvodů potřebuje podporovat
informační technologie. Ceny softwaru vztažené k úrovni
příjmů jsou ve východní Evropě vyšší, než na západě.
Problém vyšších relativních cen je ještě výraznější
v případě nákladů na patentování.
Cena patentu
v Evropě je přibližně 30 tisíc Eur a softwarové
společnosti potřebují velké množství patentů k obranným
účelům. Země východní Evropy by si mohly podrazit vlastní nohy,
pokud by požadovaly patentový systém, který by přidal ohromnou
a kontraproduktivní vrstvu cen za softwarový vývoj. Autorský zákon, který
chrání každého vývojáře, nepřináší žádné další náklady. Je daleko
lépe navržen a umožňuje jasně hlídat vývoj software na vlastním
trhu východní Evropy a celém vnitřním trhu EU.
Východoevropské členské státy EU nemají průmyslové obry jako
Německo či Švédsko. Z dlouhodobého hlediska, je celkový
účinek softwarových patentů negativní pro každého a každou
Evropskou zemi, bez ohledu na to jak mnoho společností má.
Dokonce to nemá
ani dobrý vliv na USA, kde Federální obchodní komise (Federal Trade Commission)
vyjádřila velké znepokojení. Avšak v zemích s několika
celosvětovými hráči, jako je Siemens, je velký tlak na politiky
kvůli všeobecné možnosti patentů. Bohužel ve svých požadavcích
občas uspějí a donutí vládu k chybné volbě. Je
těžké pochopit, proč by menší země s odlišně
strukturovanou ekonomikou musely následovat ostatní země po špatné
cestě. Více zemí spíše software dováží než vyváží, menšina vytváří
nátlak na legislativu, aby ztížila novým firmám přístup k trhu
a ty pak mohou pouze vyrábět zastaralejší a dražší software.
„Ze softwarových produktů, které mají
milióny instalací po celém světě, může být MySQL tou, která má
největší procento příspěvků od východoevropských
programátorů. Díky internetové komunikaci a na základě jejich příspěvků,
jsme ve východní Evropě objevili velké talenty. A proto je
i nadále najímáme a budeme najímat do naší virtuální organizace, ve
které zeměpisná vzdálenost nehraje takovou roli, jako najímání těch
nejlepších.“
Maurizio Gianola, VP Software Engineering,
MySQL AB
Strategická důležitost otevřeného
software platí pro východní Evropu dokonce více než pro Západ.
Kromě
cenových hledisek, které se netýkají jen otevřeného software, jsou dva
důvody proč je otevřený software zvláště užitečný pro
východní Evropu. První je ten, že významné množství vývojářů
otevřeného software je ve východní Evropě. Například velká
část softwarového vývojového týmu MySQL je z východu, ne kvůli
aktivitám firmy, která by se snažila rekrutovat vývojáře z východní
Evropy, ale jednoduše kvůli lidem, kteří přes Internet
přispívají do projektů otevřeného software. Dalším aspektem je,
že mnoho z východoevropských jazyků se používá pouze pro malé
a omezené trhy. Jelikož téměř žádný softwarový distributor
nepřekládá svůj produkt do těchto jazyků, je v každé
zemi nějaký vývojář otevřeného software, který dříve
či později program s otevřeným kódem přeloží,
i kdyby to bylo pro sebemenší skupinku lidí. Proprietární software tuto
výhodu nemá a jeho šířitelnost je tak omezena.