Lež o malém a středním podnikání

Když vás někdo přepadne a vezme vám peníze, je to samo dost špatné. Ještě horší je, když vám řekne, že to je pro vás dobré. Někteří z těch, kteří chtějí obrátit patenty proti malému a střednímu podnikání dělají přesně tohle.

Není pochyb, že velký počet malých a středně velkých společností je hluboce znepokojensoftwarovými patenty. Bruselská CEA-PME, organizace 22 asociací malého a středního podnikání z 19 zemí, je jednou z nejhlasitějších kritiků softwarových patentů. FFII, která je nejaktivnější lobistickou skupinou proti softwarovým patentům v Evropě získala podporu tisíců společností a podnikatelů. Když německý federální ministr ekonomiky a práce zveřejnil dotazník ohledně softwarových patentů, přibližně 1000 odpovědí z oblasti malého a středního podnikání přišlo během 10 dnů, ačkoliv očekávali okolo pouhé stovky odpovědí.

Je pokrytecké, že některé velké společnosti žádají softwarové patenty a říkají, že malé a střední firmy z toho budou mít prospěch. Malé a střední firmy se prý mohou zviditelnit. Velké společnosti nemohou a ani nejsou pověřeny, aby mluvily za malé a střední podniky. Stejně tak členové patentového systému, včetně patentových úředníků, nejsou v této debatě legitimními reprezentanty malého a středního podnikání. Vlastní zájmy těch, kteří na patentech vydělávají peníze, jsou příliš zřejmé.

Jediný způsob, jak malé a střední podnikání může profitovat ze softwarových patentů je, že se stanou patentovými vyděrači. Pokud by společnost neměla vlastní produkty na trhu nebo něco vysoce specializovaného, co v jádru souvisí pouze s jedním patentem, byla by v pozici, kdy by si prosadila své patenty proti velkým společnostem. Ovšem na druhou stranu, střední a malé podnikání je patentovým systémem znevýhodněno. Zatímco velké společnosti si mohou lehce dovolit několik patentových žádostí denně, malé a střední firmy potřebují zaměřit své úsilí na vývoj produktu. Střední a malé podniky si nemohou dovolit věnovat příliš mnoho času žádostem o patenty na úkor vývoje svého produktu.

Pro malý nebo střední podnik, který je závislý na příjmech ze svého vlastního produktu, by bylo sebevraždou žalovat velkou společnost v patentovém sporu. Předpokládejme, že společnost má jeden produkt a ten má 300 tisíc řádků zdrojového kódu. To je hodně, ale není to nic výjmečného. Existuje mnoho programů, které mají milióny řádků zdrojového kódu. Nyní, pokud by chtěla naše společnost žalovat firmu IBM o patent, měla by se nejdříve přesvědčit jestli „neporušuje“ nějaké patenty firmy IBM. Porovnání 300 tisíc řádků zdrojového kódu se 40 tisíci patenty, kde každý patent je popsán několika stranami velmi abstraktního textu, je prostě nemožné. Takže to malá společnost ani nemůže zkusit. Pokud by tak učinila, pak by firma IBM rychle přesvědčila tuto firmu, že v patentovém systému platí, že kdo má moc, má pravdu.

Klikněte sem, pokud se chcete dozvědět o lži, že směrnice EU o softwarových patentech by měla schválit praktiky EPO.