Východní Evropa

Pro nové členské státy EU z východní Evropy by negativní důsledky spojené s legalizací softwarových patentů mohly být obzvláště poškozující. Softwarové patenty by mohly připravit tyto země o důležité příležitosti.

Přijatelný a inovativní software je klíčovým předpokladem pro ekonomický růst a prosperitu východní Evropy. K docílení úrovně příjmů západní Evropy východní Evropa ze strategických důvodů potřebuje podporovat informační technologie. Ceny softwaru vztažené k úrovni příjmů jsou ve východní Evropě vyšší, než na západě.

Problém vyšších relativních cen je ještě výraznější v případě nákladů na patentování. Cena patentu v Evropě je přibližně 30 tisíc Eur a softwarové společnosti potřebují velké množství patentů k obranným účelům. Země východní Evropy by si mohly podrazit vlastní nohy, pokud by požadovaly patentový systém, který by přidal ohromnou a kontraproduktivní vrstvu cen za softwarový vývoj. Autorský zákon, který chrání každého vývojáře, nepřináší žádné další náklady. Je daleko lépe navržen a umožňuje jasně hlídat vývoj software na vlastním trhu východní Evropy a celém vnitřním trhu EU.

Východoevropské členské státy EU nemají průmyslové obry jako Německo či Švédsko. Z dlouhodobého hlediska, je celkový účinek softwarových patentů negativní pro každého a každou Evropskou zemi, bez ohledu na to jak mnoho společností má. Dokonce to nemá ani dobrý vliv na USA, kde Federální obchodní komise (Federal Trade Commission) vyjádřila velké znepokojení. Avšak v zemích s několika celosvětovými hráči, jako je Siemens, je velký tlak na politiky kvůli všeobecné možnosti patentů. Bohužel ve svých požadavcích občas uspějí a donutí vládu k chybné volbě. Je těžké pochopit, proč by menší země s odlišně strukturovanou ekonomikou musely následovat ostatní země po špatné cestě. Více zemí spíše software dováží než vyváží, menšina vytváří nátlak na legislativu, aby ztížila novým firmám přístup k trhu a ty pak mohou pouze vyrábět zastaralejší a dražší software.

Strategická důležitost otevřeného software platí pro východní Evropu dokonce více než pro Západ. Kromě cenových hledisek, které se netýkají jen otevřeného software, jsou dva důvody proč je otevřený software zvláště užitečný pro východní Evropu. První je ten, že významné množství vývojářů otevřeného software je ve východní Evropě. Například velká část softwarového vývojového týmu MySQL je z východu, ne kvůli aktivitám firmy, která by se snažila rekrutovat vývojáře z východní Evropy, ale jednoduše kvůli lidem, kteří přes Internet přispívají do projektů otevřeného software. Dalším aspektem je, že mnoho z východoevropských jazyků se používá pouze pro malé a omezené trhy. Jelikož téměř žádný softwarový distributor nepřekládá svůj produkt do těchto jazyků, je v každé zemi nějaký vývojář otevřeného software, který dříve či později program s otevřeným kódem přeloží, i kdyby to bylo pro sebemenší skupinku lidí. Proprietární software tuto výhodu nemá a jeho šířitelnost je tak omezena.